Kněz

Od 16. října 2011 přebírá farnost Martínkov jako administrátor farnosti kněz Mgr. Vít Rozkydal, toho času kaplan v Jemnici, Budkově a Rancířově. Pochází z vesničky nedaleko Slavkova u Brna z Hodějic ze čtyř sourozenců. Nejstarší je sestra Marie, následuje bratr Silvestr, po té je na řadě Vít a celou řadu uzavírá sestra Jana. Dětství prožívá v klidné malebné vesniče velice spokojené. Vyrůstá z něj nejen dobrý člověk, ale také dobrý vinař. Po návratu z vojny se hlásí na studia bohosloví, kde je v roce 1993 přijat. V témže roce nastupuje do konviktu v Litoměřicích a po úspěšném startu nastupuje v příštím roce do semináře v Olomouci. V roce 1998 úspěšně zakončil studia a o dva týdny později, to je 20. června 1998, je v Brněnské katedráre místním ordinářem Mons. Vojtěchem Cikrlem vysvěcen na jáhna. Jáhenskou službu vykonával ve Fatymu ve Vranově nad Dyjí. Tento rok byl pro něj velice poučným a zároveň i radostným. Poprvé se setkává s pastorací "na živo".

26. června 1999 je opět v Brně a opět o. biskupem Vojtěchem Cikrlem vysvěcen an kněze. Svoji kněžskou službu nastupuje jako kaplan v Letovicích, Rozhrání a Vísky u Letovic. Zde strávil dva plodné roky, plné práce a modlitby. Vplouvá mezi kněze, kde si získává přátele a též naslouchá a navštěvuje nejen věřící lid. Od 1. srpna 2001 nastupuje ke kaplanské službě do Hodonína. V této farnosti prožívá šťastný rok, neboť Slovácko je jeho domovem. Od 1. srpna 2002 nastupuje jako administrátor do farnosti Protivanov a Horní Štěpánov. Zde působí až do roku 2006. Prožívá zde 4 roky těžké duchovní práce. V Horním Štěpánově řeší kompletní rekonstrukci interiéru a to včetně topení (ústřední, nenápadné plynové topení po celém obvodu kostela). Od 1. září 2006 nastupuje do malebné dědiny zmítané nepřízní osudu nedaleko Pálavy - Rakvic. Zde prožívá klidnou pastoraci. Na starosti má ještě farnost Zaječí a Milovice u Mikulova. K farnosti Rakvice patří ještě filiální kostel (kdysi farní) v Přítlukách. Je zván po celém Slovácku k výpomoci nejen jako zpovědník, ale i jako dobrý kazatel. Od druhé poloviny roku 2008 prožívá težkou zkoušku víry. Tato zkouška je ukončena v červnu roku 2010 téměř smrtelným úrazem. Pružina z děleného disku málem ukončila jeho mladý život. Naštěstí jeho strážný anděl měl "pohotovost" a tak smrt jen prošla kolem něj. Zanechala "pouze" odlomenou lebeční kost velikosti dlaně. Trvalé následky tohoto úrazu jsou stále patrné dlouhou jizvou na jeho čele.

Píše se 1. prosinec roku 2010 a o. Vít nastupuje po dlouhé léčbě a krásných exerciciích v nádherném městě do kněžské služby jako kaplan do Jemnice, Budkova a Rancířova. Zde se, jak doufáme, plně zotaví, aby mohl konat nelehkou, ale nádhernou službu, službu kněze.

AŤ JE JMÉNO PÁNĚ VELEBENO.